Praha (ČTK) - Český státní dluh v prvním pololetí vzrostl o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí.
Státní dluh na hlavu i podíl na HDP
Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 342.034 korun. Zajímavé je, že míra zadlužení naopak klesla, od počátku roku se snížila z 42,9 procenta hrubého domácího produktu na 42,4 procenta HDP. Ekonomika totiž roste rychleji než samotný dluh, takže se jeho relativní váha zatím mírně zmenšuje.
Za nárůstem stojí podle ministerstva především prodej státních dluhopisů, kterými stát kryje splátky starších závazků a průběžně financuje schodek státního rozpočtu.
Ten na konci června dosáhl 183,6 miliardy korun.
Kam míří dluh do konce roku
Ministerstvo zároveň zveřejnilo aktualizovanou Strategii financování a řízení státního dluhu. Podle ní by se měl dluh do konce roku vyšplhat na 3,991 bilionu korun, což by odpovídalo 44,4 procenta HDP.
Strategie počítá s tím, že letos bude nutné na primárním trhu vydat střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v nominální hodnotě 270 až 370 miliard korun. Za první pololetí se jich podařilo emitovat za 169,4 miliardy korun.
Zpráva připomíná i návrat oblíbeného programu prodeje dluhopisů občanům. Ministerstvo jej obnovilo v prvním čtvrtletí a lidé nakoupili obligace celkem za 74 miliard korun.
Samotná emise ale proběhla až tento týden, takže se do pololetní statistiky ještě nepromítla.
Obsluha dluhu je čím dál dražší
Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly v prvním pololetí 50,7 miliardy korun. Za celý rok ministerstvo očekává 110 miliard korun, zatímco loni to bylo 98,1 miliardy korun. S rostoucím objemem dluhu logicky rostou i náklady na jeho splácení a úroky.
Průměrná doba splatnosti českých státních dluhopisů činí 6,3 roku, což se blíží strategickému cíli ministerstva financí ve výši 6,5 roku. Největší podíl dluhopisů drží domácí banky, zahraniční investoři vlastní zhruba čtvrtinu.
Proč státní dluh roste
Státní dluh tvoří závazky vlády, které vznikají především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financuje se pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo úvěry od Evropské investiční banky.
Čísla ukazují jasný vzorec, dluh roste prakticky nepřetržitě od roku 2019, kdy jej nastartovala pandemie a následná energetická krize. Zpomalení tempa zadlužování vůči HDP v posledních měsících je dobrou zprávou, ale sama o sobě neznamená obrat trendu.
Klíčové bude, zda stát dokáže postupně stabilizovat schodek rozpočtu a zkrátit závislost na dalším a dalším vydávání dluhopisů. Jinak zůstane obsluha dluhu položkou, která bude v rozpočtu rok od roku zabírat větší prostor a tím pádem méně místa pro investice a služby, kvůli kterým se veřejné finance vlastně vedou.
Zdroj: ČTK