Druhý nejvyšší počet případů od roku 2015
Praha 13. září (ČTK) - Stát loni získal dědictví po lidech bez příbuzných a bez závěti za víc než 560 milionů korun. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) řešil 1615 případů takzvaných odúmrtí. Od roku 2015 je to druhý nejvyšší počet. Vyplývá to z výroční zprávy ÚZSVM za minulý rok. V Česku dnes začíná Měsíc dobročinné závěti. Kampaň má podpořit lidi v tom, aby sepsali poslední vůli a pamatovali v ní na prospěšné organizace a projekty.Kdy dědictví bez dědiců připadne státu
Pokud člověk nezanechá příbuzné ani závěť, jeho pozůstalost připadne státu. Takové dědictví nese označení odúmrť. Stát získává také pozůstalosti, které dědicové odmítnou. Podle ÚZSVM tak přebírá nejen nemovitosti a peníze, ale také vybavení bytů, automobily, umělecké předměty či zvířata.Více případů úřad evidoval pouze v roce 2016
Za loňskými odúmrtěmi stojí celkem 8655 majetkových položek s účetní hodnotou přes 560 milionů korun. Úřad vyřizoval 1615 případů, což za poslední desetiletí překonal pouze rok 2016 s 1627 případy. Nejméně jich naopak zaznamenal v covidovém roce 2020, kdy řešil 1207 odúmrtí.Největší hodnotu představovaly nemovitosti
Budovy, stavby, byty a nebytové prostory, které stát loni takto získal, měly hodnotu přes 345,7 milionu korun. Dalších více než 129,1 milionu korun představovaly pozemky. Cenné papíry a majetkové účasti dosáhly přibližně 80 milionů korun. Osobní věci, automobily, elektronika, další vybavení, cennosti a šperky tvořily 5,2 milionu korun.Dědictví bez dědiců přináší i náklady
Převzetí dědictví ovšem státní pokladně nepřináší pouze příjmy. Pokud zemřelý zanechal dluhy, ÚZSVM je hradí do výše aktiv pozůstalosti. Úřad platí například také náklady za případný předchozí pobyt v nemocnici, vypravení pohřbu nebo likvidaci věcí bez hodnoty. Patří mezi ně poškozený nábytek, obnošené oblečení či nepojízdný automobil.Obrazy mohou zamířit do muzeí, auta k hasičům
Peníze z pozůstalostí směřují přímo do státního rozpočtu. Pro další majetek úřad hledá využití podle jeho povahy. Umělecká díla a starožitnosti obvykle získávají muzea nebo státní hrady a zámky. O nepojízdné vozy často projevují zájem hasiči, kteří s nimi nacvičují zásahy.Jak stát nakládá s pozůstalostí bez dědiců
Nemovitosti a další věci ÚZSVM nabízí různým institucím. Pokud o ně neprojeví zájem, úřad je nabídne v aukci. Zájemci najdou jednotlivé položky na portálu www.nabidkamajetku.gov.cz.Většina dotázaných dává přednost dobročinnému odkazu
Podle červnového průzkumu agentury Ipsos pro koalici Za snadné dárcovství si 85 procent lidí ve věku od 18 do 65 let myslí, že je lepší odkázat majetek na dobročinné účely než jej nechat připadnout státu. Tři pětiny respondentů považují dar ze závěti za správnou věc.Měsíc dobročinné závěti začíná potřinácté
Na 13. září připadá Mezinárodní den závětí a současně začátek 13. ročníku kampaně Měsíc dobročinné závěti. Její pořadatelé chtějí podpořit lidi v sepsání poslední vůle a připomenout jim možnost zahrnout do ní prospěšné organizace. Koalice Za snadné dárcovství zároveň poděkuje těm, kteří se rozhodli po smrti věnovat část svého majetku dobročinným projektům.Poslední vůle rozhoduje i o budoucím využití majetku
Podle pořadatelů lidé za loňský rok odkázali prostřednictvím závětí na dobročinné projekty desítky milionů korun. Poslední vůle tak vedle rozdělení pozůstalosti otevírá i otázku, čemu má majetek v budoucnu sloužit. Člověk v ní může dát konkrétní podobu tomu, co považuje za důležité, a podpořit vybrané aktivity i po své smrti. Bližší informace o kampani a návod k sepsání závěti nabízí web www.zavetpomaha.cz.Zdroj: ČTK