Stres z nedostatku financí představuje výrazně závažnější zdravotní hrozbu, než se dosud předpokládalo. Co všechno nám mohou způsobit peníze a proč vlastně naše životy tak výrazně ovlivňují?
Nedostatek peněz ohrožuje zdraví
Vztahem mezi penězi a lidským zdravím se zaobírá i věda. Výzkumný tým z britské University College London na základě analýzy vzorků krve 4 934 lidí starších 50 let zjišťoval dopady různých životních stresorů skrze biologické markery.
Jednalo se o:
- C-reaktivní protein
- fibrinogen
- kortisol
- růstový faktor IGF-1)
Výsledky ukázaly, že právě finanční zátěž má na lidský organismus vůbec nejškodlivější vliv. Plných 59 % osob zasažených finančním stresem vykazovalo po čtyřech letech nejrizikovější hodnoty sledovaných parametrů. Finanční tíseň se přitom na zdraví zkoumaných subjektů podepsala výrazněji než péče o blízké, invalidita, vážná nemoc, úmrtí v rodině nebo rozvod.
Peníze totiž přímo podmiňují saturaci základních fyziologických potřeb podle Maslowovy pyramidy – od jídla a bydlení až po péči o zdraví. Navazující potřeba bezpečí a finančního zajištění aktivuje při výpadku zdrojů stejné poplašné signály jako fyzické ohrožení. Při ohrožení financí dochází k aktivaci amygdaly, hlavního emočního centra v limbickém systému mozku. Odborníci na tuto oblast tak potvrdili, že lidský mozek vyhodnocuje nedostatek peněz jako bezprostřední stav ohrožení. Studiem těchto mechanismů se konkrétně zaobírá interdisciplinární obor zvaný neuroekonomie. Spojuje neurovědu, ekonomii a psychologii.
Tlak na české domácnosti roste
Podle průzkumu společnosti Swiss Life Select zasáhl finanční stres v posledním roce 67 % obyvatel České republiky, přičemž mezi ženami dosáhl podíl takto stresovaných dokonce 75 %. Hlavními spouštěči obav jsou rostoucí běžné výdaje, nečekané nákladné události a riziko výpadku příjmu.
Dopady finanční tísně se projevují v celé společnosti:
-
37 % lidí pociťuje zvýšený stres a podrážděnost.
-
26 % populace muselo omezit volnočasové aktivity.
-
18 % obyvatel udává zhoršenou kvalitu spánku.
-
18 % občanů odkládá zásadní životní rozhodnutí.
-
17 % lidí řeší napětí a hádky v rodině či partnerství.
-
Pouze 34 % dotázaných nezaznamenalo žádný dopad na svůj život.
Tvorba rezerv v krizi selhává
Přestože je vytvoření finančního polštáře klíčové pro zvládání krize, finanční stres vede paradoxně k opačnému chování. Lidé odsouvají kroky, které by jejich situaci do budoucna stabilizovaly:
-
26 % domácností odložilo doplnění finanční rezervy.
-
20 % populace odsouvá spoření či investování na penzi.
-
18 % lidí vynechává investování volných prostředků.
-
11 % občanů zanedbává zajištění příjmu pro případ pracovní neschopnosti.
Zcela zásadní je přitom zejména zajištění na penzi. Náklady v této fázi života zpravidla zůstávají obdobné, případně vlivem zdravotních komplikací a snížené soběstačnosti rostou. Příjem se ale po odchodu do penze většině lidí prudce sníží. Podle Jana Lenera z ABC finančního vzdělávání by měl mít člověk na penzi naspořeno přibližně 2 000 000 Kč. Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting, považuje za absolutní základ 1 000 000 Kč, přičemž za optimální částku označuje 3 000 000 Kč. Začít spořit bychom měli přitom co nejdříve. Odborníci doporučují odkládat minimálně 10 % čistého příjmu hned od počátku produktivního věku.
Ochranu kapitálu pomohou zajistit konzervativní investice
Spoření je však zároveň vhodné doplnit investicemi. Kombinace krátkodobého spoření a dlouhodobého investování pomáhá účinně budovat stabilitu a překonávat inflaci. Přibližně 70 % aktiv by mělo tvořit konzervativní, stabilní složku portfolia, kam patří spořicí účty, termínované vklady, stavební spoření, státní i firemní dluhopisy, konzervativní fondy či nemovitosti. Riziková aktiva typu akcií či kryptoměn nejsou pro tvorbu pohotovostní rezervy vhodná kvůli své kolísavosti.
Na trhu jsou k dispozici různé investiční nástroje. Například brněnský koncern e-Finance emituje korporátní dluhopisy se schváleným prospektem od České národní banky a garantovaným výnosem až 9 % ročně. Společnost koncentruje 95 % portfolia do komerčních a rezidenčních nemovitostí v ČR, přičemž dluhopisy jsou přímo kryty nemovitým majetkem nebo akciemi.
[faq group=faq-financni-stres orderby=menu_order hide_title="true"]
Zdroj dat:
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0889159123003458?via%3Dihub https://ekonom.cz/c1-67514550-sporite-si-na-duchod-a-je-to-dost-budte-realisti-v-tom-kolik-ve-stari-potrebujete https://zpravy.kurzy.cz/871118-penize-stresuji-dve-tretiny-cechu-kvuli-nejistote-odkladaji-financni-rozhodnuti-nejcasteji/ https://www.denik.cz/spolecnost/duchod-rezerva-finance