Od spořicí knížky k indexům. Jak se Češi naučili investovat

Ještě před pár lety byl vztah Čechů k penězům poměrně předvídatelný. Část úspor na spořicí účet, zbytek raději nechat ležet a hlavně příliš neriskovat. Jenže poslední roky tuhle jistotu pořádně prověřily.

Pandemie, energetická krize a především vysoká inflace ukázaly, že ani peníze bezpečně uložené na účtu nemusí být před ztrátou hodnoty skutečně v bezpečí. A právě tahle zkušenost přiměla řadu Čechů přemýšlet o svých úsporách jinak.

Podle nejnovějšího průzkumu dnes investuje 56 % Čechů. Více než v Polsku nebo Maďarsku. Ještě zajímavější než samotné číslo je ale to, jak se přístup českých investorů mění.

Z propadu už nemusí být důvod k panice

Největší posun totiž není jen v tom, kolik lidí investuje, ale jak reagují ve chvíli, kdy trhy klesají.

Propad cen akcií už nemusí automaticky znamenat signál k prodeji. Stále více českých investorů ho vnímá jako přirozenou součást investování a někdy také jako příležitost nakoupit za nižší cenu.

Několik turbulentních let tak Čechům přineslo intenzivní finanční lekci. Trhy rostou i klesají a krátkodobé výkyvy k dlouhodobému investování jednoduše patří.

Neznamená to, že by se z českých investorů stali milovníci rizika. Spíš se naučili s rizikem a kolísáním lépe počítat a nenechat se každým poklesem vyvést z míry.

Změna je vidět také ve skladbě portfolií.

Ještě před třemi lety měl akcie přibližně každý pátý Čech. Dnes je vlastní 65 % českých investorů, nejvíce ze všech zemí V4. Regionální průměr přitom dosahuje 54 %.

Z nástroje, který byl dlouho vnímán jako záležitost zkušenějších nebo odvážnějších investorů, se tak postupně stává běžná součást portfolia.

Místo cesty na pobočku stačí pár kliknutí

Proměnil se také způsob, jakým Češi investují.

Přes brokery, investiční platformy nebo mobilní aplikace dnes investuje 45 % českých investorů. Průměr zemí V4 je 37 %.

Investování se přesunulo do telefonu podobně jako bankovnictví. Digitální platformy navíc už dávno nejsou doménou pouze nejmladší generace. Správa investic se postupně stává běžnou součástí osobních financí napříč věkovými skupinami.

Portfolio lze zkontrolovat během několika sekund. Investovat lze několika kliknutími. Snazší přístup k investování ale neznamená, že by samotné investiční rozhodování bylo jednodušší.

A právě tady začíná být český přístup zajímavý.

Češi investují online, ale chtějí vědět do čeho

Fondy zůstávají napříč regionem jednou z nejoblíbenějších cest k investování. Využívá je více než polovina investorů ve V4, nejvíce na Slovensku a v Česku.

Zajímavé přitom je, podle čeho si lidé konkrétní fond vybírají.

Češi nejčastěji sledují jeho historii a pověst společnosti, která ho spravuje. Nejde jim tedy pouze o očekávaný výnos. Důležitou roli hraje také důvěryhodnost, zkušenost a to, kdo za investicí stojí.

Slováci dávají větší váhu dlouhodobé výkonnosti. Maďaři se více soustředí na očekávaný výnos a míru rizika. Poláci zase výrazněji sledují poplatky a dostupnost investovaných peněz.

Český přístup tak spojuje dvě věci. Ochotu využívat moderní možnosti investování a zároveň potřebu si investici předem prověřit.

Kliknout na „koupit“ je dnes snadné. Vědět, co kupujeme a proč, je podstatně důležitější.

Od čísel v aplikaci ke skutečným aktivům

Právě potřeba rozumět tomu, kam peníze směřují, je blízká také investičnímu přístupu skupiny e-Finance.

Společnost e-Finance působí na českém realitním trhu od roku 2001 a dlouhodobě investuje do konkrétních nemovitostí v České republice. Jeho portfolio tvoří především komerční a rezidenční nemovitosti, hotely a další realitní projekty.

Investor tak nemusí sledovat pouze číslo na obrazovce. Za investicí může stát konkrétní aktivum, budova, hotel, bytový projekt nebo jiná nemovitost, jejíž fungování a ekonomický smysl lze pochopit.

Právě na tomto principu stojí také investiční možnosti spojené se skupinou e-Finance. Vedle dluhopisů pro veřejnost je skupina zakladatelem fondu kvalifikovaných investorů FONDEFI.

Nejde přitom o hledání jedné univerzální investice pro každého. Smyslem je vybírat investiční nástroje podle vlastního horizontu, očekávání, vztahu k riziku a celkového složení portfolia.

Jedno portfolio, více cest

Proměna českých investorů totiž není jen příběhem o tom, že jsme vyměnili spořicí účty za akcie.

Je také příběhem o postupné diverzifikaci.

Akcie a fondy mohou v portfoliu plnit jinou úlohu než dluhopisy nebo investice navázané na nemovitosti. Každý nástroj má jiný rizikový profil, likviditu i investiční horizont.

Dospělejší přístup k investování proto nespočívá v hledání jedné „nejlepší“ investice, ale ve schopnosti rozdělit peníze mezi různé typy aktiv podle toho, čeho chceme dosáhnout.

A právě tady se zkušenost posledních let může ukázat jako nejcennější.

Krize jako nečekaná finanční lekce

Samotný údaj, že dnes investuje 56 % Čechů, je zajímavý. Ještě důležitější je ale změna přemýšlení, která se za tímto číslem skrývá.

Poslední roky ukázaly, že ani zdánlivě bezpečné držení peněz bez investování není bez rizika. Inflace dokáže jejich kupní sílu postupně ukrajovat stejně jako pokles trhu dokáže krátkodobě snížit hodnotu investičního portfolia.

Rozdíl je v tom, jak se s jednotlivými riziky naučíme pracovat.

Čeští investoři se tak postupně posouvají od otázky „Jak se riziku úplně vyhnout?“ k mnohem praktičtější otázce „Jak své peníze rozumně rozdělit a nechat dlouhodobě pracovat?“

A to je možná důležitější změna než samotný růst počtu investorů.

Protože investování nezačíná výběrem konkrétní akcie, fondu nebo dluhopisu. Začíná rozhodnutím nenechat peníze jen ležet a vědět, proč je investujeme právě tam, kam je investujeme.

Od spořicí knížky jsme se za několik let dostali k indexům, fondům, dluhopisům i dalším investičním nástrojům.