Šest hodin nad Napoleonovou tajnou zprávou
Dopis z univerzitního archivu. Za rozluštěním zprávy z roku 1809 stojí sedmadvacetiletý inženýr v oboru AI Carter Church. Dopis jednomu z Napoleonových generálů popisoval pozice francouzských a spojeneckých vojsk a veřejnost k němu získala přístup prostřednictvím on-line univerzitního archivu. Bez digitálních nástrojů by luštění mohlo zabrat týdny. Model společnosti OpenAI, tvůrce ChatGPT, úkol zvládl za šest hodin. „Umělá inteligence přináší především vytrvalost,“ říká Church. Čtení bez rozvinutí. Další možnosti technologie ukazují papyry z Herculanea, které v roce 79 našeho letopočtu zničil výbuch Vesuvu a které dlouho skrývaly svůj obsah. Svitky zůstávají natolik křehké, že při pokusu o rozvinutí hrozí jejich zničení. Vědci proto využili rentgenové snímkování. AI následně analyzovala získaná data, odhalila písmo a umožnila čtení textu. Etika pod vrstvami popela. V červnu vědci oznámili první úplné virtuální rozvinutí papyru, který uchovává neapolská Národní knihovna. Podle docentky papyrologie na Neapolské univerzitě Federicy Nicolardové obsahuje svitek stoický traktát věnovaný etice.Evropské archivy skrývají tisíce dalších šifer
Tajná korespondence čeká na čtenáře. Francouzský Národní institut pro výzkum v oblasti digitálních věd a technologií propojuje v projektu Back in Time historiky, kryptografy a odborníky na AI. Společně vyvíjejí nástroj pro přepis a dešifrování staré tajné diplomatické i vojenské korespondence. Evropské archivy uchovávají tisíce takových dokumentů. Jejich autoři používali trojúhelníky, kruhy či vymyšlené znaky, aby nepřítel neporozuměl zprávám, které zachytil. Širší pohled na minulost. „Existují celá staletí, o nichž nemáme vůbec žádnou představu,“ říká kryptografka institutu a vědecká vedoucí projektu Cécile Pierrotová. Výzkumníci chtějí výkon modelu dále zlepšovat. Pierrotová doufá, že technologický pokrok přinese nové poznatky a umožní historikům nahlížet na dějiny v širších souvislostech.Miliony stran odhalují vztahy i každodenní život
Miliony stran a nové souvislosti. Napoleonův dopis představuje jen jeden příklad využití AI. V projektu Midrash pařížské školy EPHE – PSL pomáhá technologie přepisovat deset milionů stran hebrejských rukopisů. Podle Daniela Stökla Ben Ezry takové množství žádný člověk nedokáže zpracovat. Prohledávatelné databáze umožňují sledovat vztahy mezi lidmi, místy a myšlenkami. Badatelé už díky nim propojili fragmenty káhirské Genizy rozptýlené po světě.
Každodenní život Notre-Dame. Projekt e-NDP využil AI k přepisu 14 600 stran latinských středověkých záznamů kapitulní rady pařížské katedrály. Historička Julie Claustreová uvádí úspěšnost rozpoznávání znaků 88 až 94 procent podle svazku. Texty přiblížily chod katedrály, stavební práce, personál i péči o opuštěné děti. Více než úspora času. Ruční přepis by podle Claustreové trval desítky let. AI navíc umožňuje výzkumy, které dříve historici nemohli uskutečnit. Napoleonův dopis i záznamy katedrály tak připomínají, že lepší přístup k pramenům rozšiřuje naše porozumění minulosti — od válečných plánů po každodenní péči o druhé.Zdroj: ČTK