Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy Kč na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Téměř 30 miliard Kč z rozpočtu EU posílilo červencové příjmy a pomohlo vytvořit měsíční přebytek ve výši sedmi miliard korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Letošní červencový deficit představuje druhý nejnižší výsledek od roku 2020, zároveň ale šestý nejvyšší od vzniku Česka.
Příjmy i výdaje rostou stejným tempem
Příjmy i výdaje státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Ministerstvo hodnotí bilanci příjmů a výdajů na projekty z EU a finančních mechanismů jako kladnou. Po odečtení tohoto vlivu dosáhl schodek 212,4 miliardy Kč a meziročně vzrostl o 46,4 miliardy Kč.
Ministerstvo financí uvádí, že po zohlednění změny rozpočtového určení daní a příjmů z mimořádné daně související s energetickou krizí vybral stát na daních a pojistném o sedm procent více. Výběr tak překonal tempo růstu běžných výdajů o 2,8 procentního bodu.
Analytik: Státní rozpočet v červenci drží stanovený kurz
Vývoj letošního hospodaření zatím odpovídá očekáváním. Analytik ČSOB Dominik Rusinko pro ČTK uvedl, že rozpočet letos směřuje ke schodku 310 miliard Kč. Rusinko v přepočtu vůči hrubému domácímu produktu očekává zvýšení deficitu z 2,1 na 2,7 procenta.
Podle Rusinka bude tlak na veřejné finance v roce 2027 dále narůstat. Hrubým odhadem by schodek rozpočtu mohl dosáhnout 360 miliard Kč a překročit maastrichtskou hranici tří procent HDP. Zmírnění rozpočtových pravidel podle něj otevře vládě prostor pro rychlejší růst zadlužení, a to až do volebního roku 2029.
Daně rostou i přes legislativní změny
Inkaso daní letos vzrostlo o 1,1 procenta, přestože ho ovlivnila změna rozpočtového určení. Nová pravidla snížila podíl státu na výnosech DPH a daní z příjmů právnických i fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů. Na konci července tato změna připravila státní rozpočet o 19,3 miliardy Kč.
Po odečtení vlivu zákonné úpravy a výběru dočasné daně z neočekávaných zisků vzrostly daňové výnosy o 7,5 procenta, tedy o 43,2 miliardy Kč.
Výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 1,7 procenta. Daň z příjmů fyzických osob vzrostla výrazněji, o 18,3 procenta. Vyšší výsledek přineslo vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků s povinným auditem a u lidí, kterým přiznání zpracovává daňový poradce. Objem pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostl o 6,3 procenta. Růst podpořily především vyšší mzdy a platy.
DPH táhne spotřeba domácností
Inkaso daně z přidané hodnoty vzrostlo o 4,7 procenta. Ministerstvo financí tento nárůst spojuje s vyššími nominálními výdaji domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní se zvýšilo o 1,9 procenta. Hlavní roli sehrála spotřební daň z tabákových a souvisejících výrobků, jejíž výběr stoupl o 4,6 procenta.
Výdaje táhne sociální oblast a obrana
Tempo růstu výdajů určovaly běžné výdaje, které stouply o 4,2 procenta. Jejich růst podpořilo především financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, dočasně vyšší platba veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, odvody do rozpočtu EU a neinvestiční financování obrany státu.
Ministerstvo financí naopak připisuje pokračujícím důsledkům rozpočtového provizoria pokles neinvestiční podpory výzkumu, vývoje a inovací o 8,3 miliardy Kč.
Důchody a sociální dávky rostou
Růst sociálních dávek nejvíce podpořily výplaty důchodů, které se zvýšily o 3,8 procenta. Letošní řádná valorizace zvýšila průměrný starobní důchod o 3,1 procenta.
Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti. Vyšší procentní sazba pro první měsíce nezaměstnanosti je od 1. ledna navýšila. Růst mezd a platů zvýšil také objem vyplaceného nemocenského. Více peněz stát vyplatil rovněž na příspěvcích na péči.
Naopak méně peněz směřovalo na ostatní dávky sociální pomoci, protože stát snížil výplatu humanitární dávky.
Dluh a investice
Stát vydal do konce července na obsluhu státního dluhu 55,6 miliardy Kč, meziročně o 5,4 procenta více.
Kapitálové výdaje státu dosáhly 126,3 miliardy Kč a meziročně vzrostly o 19,4 procenta. Do konce července stát využil 48,4 procenta rozpočtované částky. Nižší čerpání odpovídá obvyklému průběhu roku, protože stát v první polovině roku realizuje méně investičních záměrů.
Největší část kapitálových výdajů tvořily dotace státním fondům ve výši 57,7 miliardy Kč. Peníze směřovaly především do Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu podpory investic.
Co čísla naznačují pro další roky
Letošní vývoj rozpočtu vypadá na první pohled jako rutinní hospodaření podle plánu. Realita je ale komplikovanější. Rostoucí daňové příjmy i solidní tempo výdajů skrývají strukturální otázku, kterou bude muset stát dlouhodobě řešit. Kolik prostoru mu zbývá na investice a sociální výdaje, když se zároveň blíží k hranici evropských fiskálních pravidel?
Odhad schodku 360 miliard Kč pro rok 2027 nepředstavuje katastrofický scénář, ale vysílá jasný signál. Pokud stát bude dál zvyšovat zadlužení směrem k volebnímu roku 2029, veřejné finance si vyžádají konkrétní rozhodnutí, nikoli jen průběžné bilancování. Směřování rozpočtu po roce 2027 tak zůstává jedním z klíčových témat české fiskální politiky pro několik dalších let.
Zdroj: ČTK